JAN NERUDA – POVÍDKY MALOSTRANSKÉ
JAN NERUDA – POVÍDKY MALOSTRANSKÉ
Přivedla žebráka na mizinu
Tato povídka vypráví o žebráku panu Vojtíškovi. Lidé, kteří věděli, že nic nemá, mu s radostí dali malou almužnu, aby měl alespoň na jídlo. Pan Vojtíšek žil vlastně jen z toho, co mu kdo dal. Vlastně nevypadal ani na žebráka, protože jeho oděv byl vždycky čistý. Kdy jednou vyšel z kostela, šel pomalu přes náměstí a za ním vyšla žebračka, které se říkalo „baba milionová“. Žebračka si chtěla pana Vojtíška vzít, ale on jí nechtěl. Baba Milionová pak napovídala, že je bohatý a že chodí žebrat jen proto, aby byl ještě bohatší. Od té doby nechtěl panu Vojtíškovi nikdo nic dát. Nakonec v zimě, v bídě z hladu zemřel.
Hastrman
Pana Rybáře znali všichni obyvatelé Malé strany, chodil vždy s kloboukem, v zeleném fraku se šosy a starých botách. Kvůli tomu měl přezdívku Hastrman. Neustále se usmíval a byl veselý. Říkalo se o něm, že je velmi bohatý, že má v malých krabičkách mnoho drahokamů. Jednou se vypravil za přírodopiscem Mühlwenzelem, aby mu řekl, jakou mají jeho kameny cenu. Ten mu odpověděl, že jediný cenný je Moldavit za tři zlaté. To pana Rybáře rozčílilo tak, že začal všechny kameny vyhazovat z okna a ani si neuvědomil, že tím rozbíjí skleník. Přiběhl za ním jeho soused pan Šajvl a začal mu to rozmlouvat. Pan Rybář mu pověděl, ať si nechá pro jeho děti, ať jim o nich povídá. Také mu řekl, že on je jejich větším bohatstvím než ty kamínky.
malostranske povidky
(xDxDxDxDxDxDxDxDxDxD, 14. 4. 2010 15:30)